Jeden ze základních úkolů státu je zajištění energetické bezpečnosti. To, že v tomto ohledu stát selhává, si rozebereme v následujícím textu.

Pro začátek trocha teorie, protože praxe v našem Banánistánu bývá rozdílná:

Zákon č. 406/2000 Sb. říká v §3

Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

Realita

Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu je dokument s názvem „Pracovní verze Výtisk č.2  ze dne 2.7.2012-„, který je použit jako dokument platný od roku 2015. To, že je to dokument staršího data než 2015, naznačují i termíny některých dílčích úkolů. Zkrátka se ten dokument válel někde na disku, tak ho při naléhavé potřebě bez velké snahy o úpravy i zveřejnili.

Přikládám náhled vlastností dokumentu, který je dostupný na stránkách MPO.

Pro nečtenáře dám jen krátké shrnutí celkem logických závěrů tohoto dokumentu: Směrem k uhlíkové neutralitě se půjde skrze obnovitelné zdroje zálohované plynem, kolem roku 2025 bude lednová rezervní kapacita na úrovni 1 GW, jaderná energetika bude řešena na konci horizontu platnosti dokumentu (2040) prodlužováním stávajících JE na teoretickou dobu použitelnosti a stavbou nových bloků v prostorách stávajících JE systémem blok nový náhradou za blok dosluhující. V dokumentu je zmíněna podpora tepelných čerpadel a odhad nástupu elektromobility.

Ohlédnutí

Když v roce 1990 tehdejší vláda škrtla plán na rozšíření energetické infrastruktury o jaderné elektrárny, asi si mnoho lidí oddechlo, že neponesou astronomické náklady na vybudování 3 budoucích projektů. Jednalo se JE Tetov, JE Blahutovice a neupřesněnou lokalitu pro novou severočeskou JE (zvažovaná umístění: Počerady, Sokolov nebo Chotěšov). Jak už to tak bývá, čas nás doběhl a nikdo z politiků nemá v současném zeleném Kocourkově plán B.

Pro posledních 30 let vývoje jsou typické dotační hurá akce:

Přímotopové šílenství (důvodem byl přebytek elektřiny po omezení těžkého průmyslu)

Plynové blouznění (plynofikace malých obcí)

Kondenzační deprese (všechny plynové kotle jsou si rovny, jen ty kondenzační jsou rovnější)

Tepelně čerpající ekologický mix (období vražedné dotační politiky způsobilo růst cen všeho, čím se ještě dát topit)

Tak jak na tom opravdu jsme?

Jaderná energetika má v ČR instalovaný výkon 4 GW, v roce 2035 bude tento instalovaný výkon stejný, nestihneme postavit žádný další jaderný zdroj.

Uhelné elektrárny – kapacita výroby je úžasných 9,28GW, ale reálný provoz se pohybuje v zimních měsících mezi 4 GW a 6 GW, Dle vyjádření ČEZu bude uhelná energetika zcela odstavena mezi lety 2030 a 2033. Což mimo jiné znamená, že máme zhruba 10 let na to, aby naše spotřeba elektřiny klesla v zimě na jednu polovinu.

Z dalších zdrojů máme 1,28 GW v paroplynových blocích, ty se staví rychle. Kdyby je bylo čím krmit, dokázaly by do roku 2030 nahradit výpadek uhlí.

2 GWp v solárních elektrárnách, jen dokresluje neutěšenou situaci pro zimní období. Z toho, co je mi známo, se ČEZ chystá na rozšíření solárních elektráren do roku 2030 na 6 GWp, no zkrátka budeme pokračovat ve velkém zeleném destabilizačním šílenství, která si o blackout jen koleduje.

Pro opravdu velké větrné farmy se nám nedostává vhodných míst, utilizace těchto zdrojů je navíc jen cca 20 procent instalovaného výkonu. Nic to pro nás neřeší. Vodní elektrárny jsou na suchu, většinou dodávají zhruba jednu třetinu z instalovaného výkonu 1,1 GW. Zbývá už jen biomasa (0,5 GW) a veselá vzpomínka na paní Buzkovou, nejchytřejší to ministryni životního prostředí všech dob.

Připadá Vám to smutné? Nebojte, teď už opravdu krátce nastíním, že může být i hůře…

Elektromobilita

Na začátek si nemohu odpustit trošku jednoduché maČSAtematiky a předem upozorňuji, že budu hodně velkorysý z pohledu prosazovaného trendu.

V současnosti máme přes 4 miliony fosilních osobních vozů. Propočet je opravdu hloupý, ale nemohu si ho odpustit. Průměrný nájezd osobního vozu je mezi 10 a 15 tisíci km, což v případě nižšího nájezdu vychází na 27km za den.  Při 15 tisících km ročně nám to vychází na 40km denně. Budeme se držet v dolním kvadrantu tohoto odhadu a řekněme, že průměrné auto ujede za den jen 30 Km.  Tak si dáme jednoduché kouzlo a spočítáme si 4Mega aut x 0,3 to je těch 30km x průměrnou spotřebu elektromobilu na 100km, kterou dáme optimisticky na 15kW . Výsledek je 18 GWh spotřebované elektrické energie za den.

Vzhledem k přenosovým ztrátám a ztrátám energie při dobíjení automobilů by na tuhle legraci stačilo vyrobit 20 GWh, což je méně než vyrobí jeden blok “Tlemelína“ za 24 hodin. Kde je zakopaný pes? Proč je tento výpočet zcela mylný? Protože auto má jako každý předmět denní spotřeby svůj účel. Odveze svého majitele do zaměstnání a pak dlouho čeká. Představa, že bude kolem roku 2040 na každém rohu či parkovišti vhodný kabel, je utopistická. Navíc se bojím, že příslušný kabel by byl vzhledem k chápání EU úředníku nejspíše USB-C (vtip). Reálný čas pro možné dobíjení nebude 24 hodin, ale zhruba polovina z této doby, tudíž by bylo potřeba zvednout výrobu elektrické energie o cca jeden celý Temelín.  Ale i kdyby se mezi lety 2035 – 2040 objevil zázrakem další blok nebo dva, tak to nepomůže.

Proč? Protože tepelná čerpadla.

Zcela super technologie ve zcela nevhodných domech sráží budoucnost naší energetiky. Ročně se nainstaluje cca 20 až 30 tisíc tepelných čerpadel s průměrným příkonem 6kW.  Tepelné čerpadlo je taková past na stabilitu rozvodné sítě. Proč? Protože při velkých mrazech spotřebuje násobně více energie, než je jeho běžný příkon, v případě mrazů se čerpadla začnou přepínat do přímotopného režimu (většinou je v TČ zabudovaná přímotopná patrona, opravdových rozdílných bivalentních zdrojů je poskrovnu).

A jak jsme na tom s tepelných čerpadel v posledních letech?

Počet aktivních TČ odhaduji na více než 110 000. Nedělejme si iluze, více než polovina je instalována ve zcela nevhodných objektech.

Rok Počet instalací
2016 10 827
2017 13 718
2018 16 977
2019 21 563
2020 22 615
2021 28 380
2022* 40 000

* jedná se o odhad provedených instalací za rok 2022

Průměrný příkon je cca 6kW. V zimě si takto instalovaná TČ ukousnou 1,5 bloku JE Dukovany. V případě velkých mrazů, kdy si TČ připnou přímotopnou patronu, se může jednat o výrobu až 3 bloků JE Dukovany. Každý další rok, kdy budou instalována TČ do nevhodných domů, se řítíme k temným zítřkům.

Co bude následovat?

Dnes si hrajeme na růst ceny energií pro odběratele, ale to přejde, nově si budeme hrát ještě na velikost jističe, kdo má rezervovaný velký příkon, ten se nedoplatí. Prognóza pro příští 3 roky je jasná.

Na jaře 2023 vypne Německo své poslední 3 JE. V roce 2024 bude pravděpodobně zastavena těžba hnědého uhlí v dole ČSA (zůstane tam uhlí na cca 100 let těžby), od tohoto okamžiku budeme odsouzeni k zimnímu energetickému strádání. Kdo bude topit elektřinou, ten zapláče. Ten kdo bude mít velký jistič, jim k tomu bude přispívat.

Očekávám, že nejpozději v průběhu roku 2024 vstoupí v platnost nová tvorba cen energií, bude to logický důsledek ovcovitosti stáda. Jednou jim to prošlo, projde to zase, lidé jen ohnou hřbet a budou platit víc.

Jako přípravu pro následující období doporučuji otužování, konečně budeme mrznout pro záchranu planety, a to se vyplatí! Bez znalosti výsledku ukrajinského konfliktu, je jakákoli delší predikce nemožná.