Fakta a fikce o Ukrajině. Dvě strany téže mince s Ruskou taktikou porušování zákazů, dezinformací a masivní propagandy

Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s americkými meziagenturními orgány ví o několika ruských vojenských a zpravodajských subjektech, které jsou zapojeny do informační konfrontace zaměřené na Ukrajinu. Tyto aktivity zahrnují šíření dezinformací a propagandy, které se snaží vykreslit Ukrajinu a ukrajinské vládní představitele jako agresora v rusko-ukrajinských vztazích. Cílem těchto opatření je ovlivnit západní země tak, aby uvěřily, že chování Ukrajiny může vyvolat globální konflikt, a přesvědčit ruské občany o nutnosti ruské vojenské akce na Ukrajině. Níže uvádíme příklady ruských lží o současné krizi a jejích příčinách – a pravdu (Úřad mluvčího z 20. ledna 2022)

FIKCE: Ukrajina a ukrajinští vládní představitelé jsou ve vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou agresorem.

FAKTA: Lživá prohlášení Putinova režimu viní z ruské agrese oběť, tedy Ukrajinu. Rusko v roce 2014 napadlo Ukrajinu, okupuje Krym, kontroluje ozbrojené síly v Donbasu a nyní na hranicích s Ukrajinou shromáždilo více než 100 000 vojáků, zatímco prezident Putin hrozí „odvetnými vojensko-technickými“ opatřeními, pokud nebudou splněny jeho požadavky.

FIKCE: Západ tlačí Ukrajinu ke konfliktu.

FAKTA: Moskva podnítila současnou krizi tím, že na hranici s Ukrajinou umístila více než 100 000 vojáků, přičemž na ukrajinské straně hranice žádná podobná vojenská aktivita neprobíhá. Ruské vojenské a zpravodajské subjekty se na Ukrajinu zaměřují dezinformacemi, které se snaží vykreslit Ukrajinu a ukrajinské vládní představitele jako agresora v rusko-ukrajinských vztazích. Ruská vláda se snaží oklamat svět, aby uvěřil, že chování Ukrajiny může vyvolat globální konflikt, a přesvědčit ruské občany o nutnosti ruské vojenské akce na Ukrajině. Rusko obviňuje ostatní ze své vlastní agrese, ale je odpovědností Moskvy ukončit tuto krizi mírovou cestou prostřednictvím de-eskalace a diplomacie. Moskva v roce 2014 napadla Ukrajinu, okupuje Krym a nadále podněcuje konflikt na východní Ukrajině. To navazuje na vzorec ruského chování, kdy podkopává suverenitu a územní celistvost zemí v regionu – v roce 2008 napadla a okupuje části Gruzie a v roce 1999 nedodržela svůj závazek stáhnout své vojáky a munici z Moldavska, kde zůstávají bez souhlasu vlády.

FIKCE: Rozmístění bojových sil Ruska je pouhým přesunem vojsk na jeho vlastním území.

FAKT: Rozmístění více než 100 000 ruských vojáků, včetně bojem zocelených bojových jednotek a útočných zbraní, bez věrohodného vysvětlení na hranicích země, kterou Rusko dříve napadlo a místy stále okupuje, není pouhou rotací vojsk. Jedná se o jasnou, obnovenou ruskou hrozbu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Toto hromadění sil je spojeno s aktivními dezinformačními opatřeními, jejichž cílem je podkopat důvěru v ukrajinskou vládu a vytvořit záminku pro další ruský vpád.

FIKCE: Spojené státy plánovaly útoky chemickými zbraněmi v Donbasu.

FAKTA: Spojené státy a Rusko jsou smluvními stranami Úmluvy o zákazu chemických zbraní. V souladu se svými závazky vyplývajícími z této mezinárodní dohody Spojené státy chemické zbraně nepoužívají. Ruská vláda však v posledních letech dvakrát použila chemické zbraně k útokům a pokusům o zavraždění svých odpůrců, a to i na cizím území. Místo toho, aby Spojené státy rozdmýchávaly konflikt na východní Ukrajině, jak to činí Rusko, poskytly od roku 2014 humanitární pomoc ve výši více než 351 milionů dolarů osobám postiženým agresí Moskvy. Rusko využívá prohlášení vysoce postavených představitelů i dezinformační a propagandistické kanály, které záměrně šíří naprosté lži ve snaze vytvořit záminku k vojenské akci.

FIKCE: Rusko brání etnické Rusy na Ukrajině.

FAKTA: Neexistují žádné věrohodné zprávy o tom, že by ukrajinská vláda ohrožovala etnické Rusy nebo rusky mluvící osoby. Existují však věrohodné zprávy, že na Ruskem okupovaném Krymu a v Donbasu čelí Ukrajinci potlačování své kultury a národní identity a žijí v prostředí tvrdých represí a strachu. Na Krymu Rusko nutí Ukrajince přijmout ruské občanství, jinak přijdou o majetek, přístup ke zdravotní péči a zaměstnání. Ti, kdo pokojně vyjadřují nesouhlas s ruskou okupací nebo kontrolou, čelí nepodloženému věznění, policejním raziím v jejich domovech, úředně schválené diskriminaci a v některých případech mučení a dalšímu zneužívání. Náboženské a etnické menšiny jsou vyšetřovány a stíhány jako „extremisté“ a „teroristé“.

FIKCE: NATO od konce studené války intrikuje proti Rusku, obkličuje Rusko vojsky, porušuje údajné sliby o nerozšiřování a ohrožuje bezpečnost Ruska perspektivou členství Ukrajiny v Alianci.

FAKTA: NATO je obranná aliance, jejímž cílem je chránit členské státy. Všichni spojenci na summitu v Bruselu v červnu 2021 potvrdili, že „Aliance nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu“. Ostatně sám prezident Putin v roce 2002 prohlásil: „Každá země má právo zvolit si způsob zajištění své bezpečnosti. To platí i pro pobaltské státy. Za druhé a konkrétněji, NATO je především obranný blok“.

NATO neobkličuje Rusko – pozemní hranice Ruska je dlouhá něco přes 20 000 kilometrů. Z toho necelá šestnáctina (1 215 kilometrů) je společná se členy NATO. Rusko má pozemní hranice se 14 zeměmi. Pouze pět z nich je členy NATO.

V reakci na použití vojenské síly ze strany Ruska vůči svým sousedům vyslalo NATO v roce 2016 do Pobaltí a Polska čtyři mnohonárodní bojové skupiny. Tyto síly jsou rotační, obranné, přiměřené a na žádost hostitelských zemí. Před ruským nezákonným záborem Krymu se rozmístění aliančních jednotek ve východní části Aliance neplánovalo.

NATO nikdy neslíbilo, že nebude přijímat nové členy. Rozšiřování NATO není namířeno proti Rusku. Každý suverénní stát má právo zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání a uzavírat obranné regionální aliance za účelem sebeobrany. To je základní princip evropské bezpečnosti, který se odráží v Chartě OSN a který Rusko potvrdilo v nesčetných mezinárodních a regionálních dokumentech, jako je například Helsinský závěrečný akt.

FIKCE: Západ se vyhýbá diplomacii a přechází rovnou k opatřením, jako jsou sankce.

FAKT: Spojené státy a naši partneři se intenzivně věnují diplomacii s cílem vyřešit tuto krizi, a to i přímo s ruskou vládou. Prezident Biden dvakrát hovořil s prezidentem Putinem a američtí představitelé uskutečnili desítky schůzek na vysoké úrovni a telefonátů s ruskými a evropskými protějšky v rámci komplexního diplomatického úsilí o mírové řešení této situace. Zbývá zjistit, zda je Rusko ochotno dostát svým povinnostem člena světového společenství a podniknout kroky k de-eskalaci krize, kterou vyvolalo. Dali jsme však také veřejně i privátně najevo, že my a naši partneři uvalíme na ruskou ekonomiku rychlé a tvrdé hospodářské sankce, pokud se prezident Putin rozhodne pro další invazi na Ukrajinu.