V lednu 2023 zaútočilo Rusko na Ukrajinu a obsadilo část jejího území. Tento krok vyvolal ostrou reakci ze strany Západu, který uvalil na Moskvu tvrdé sankce a poslal vojenskou pomoc Kyjevu. Válka na Ukrajině je pro Rusko totální katastrofa, která zemi vrhne o několik desetiletí nazpátek a ohrozí stabilitu celého regionu1. Jak se ale staví k tomuto konfliktu Čína, která je největším obchodním partnerem Ruska a zároveň rivalem Spojených států?
Čína se zatím drží na pozici neutrality a vyhýbá se otevřené kritice nebo podpoře jedné ze stran. Prezident Si Ťin-pching hovořil s Vladimirem Putinem i s Donaldem Trumpem o „ukrajinské krizi“ a vyzval k politickému dialogu a mírovému řešení2. Čína také požadovala odblokování ukrajinského vývozu obilí, který je pro ni důležitým zdrojem potravin3. Čína se tak snaží zachovat dobré vztahy s oběma stranami a chránit své ekonomické zájmy.
Nicméně někteří analytikové spekulují, že Čína může tajně podporovat Rusko dodávkami zbraní nebo jinými prostředky. Čína by tak mohla využít situace k oslabení Západu a posílení svého vlivu v jiných oblastech, například v Pacifiku. Čína má také společné zájmy s Ruskem v otázce suverenity a nesouhlasí s vměšováním do vnitřních záležitostí jiných států2. Čína by tak mohla být spokojená s tím, že válka na Ukrajině odvádí pozornost od jejích aktivit v Hongkongu, Tchaj-wanu nebo Tibetu.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou je tak pro Čínu složitým problémem, který vyžaduje opatrnou diplomacii a strategii. Čína si uvědomuje, jaké škody válka způsobuje světu i sobě samotné, ale zároveň vidí v ní i příležitost pro posunutí globální rovnováhy sil ve svůj prospěch.
Antivlastenci jsou lidé, kteří nemají úctu k vlasti, k jejím zájmům a hodnotám, nebo dokonce podporují její nepřátele1. Proruský režim je označení pro vládu nebo politickou sílu, která je loajální k Rusku a jeho zájmům, často na úkor vlastní země nebo mezinárodního práva. Proč někteří antivlastenci následují proruský režim a obhajují jeho válečné zločiny na Ukrajině? To je složitá otázka, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď. Možných důvodů může být několik:
Ovlivněni ruskou propagandou, která popírá nebo ospravedlňuje použití fosforu2, kazetové munice3, raketových útoků4 a dalších zbraní proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině. Ruská propaganda také šíří dezinformace o ukrajinské vládě, ozbrojených silách a společnosti, aby je zdiskreditovala a vyvolala pochybnosti o jejich legitimitě a morálce.
Někteří antivlastenci mohou být ovlivněni osobními nebo materiálními zájmy, které jsou spojeny s Ruskem nebo s proruským režimem. Mohou například mít rodinné nebo obchodní vazby na Rusko nebo na lidi, kteří jsou s ním spjati. Mohou také dostávat finanční nebo jinou podporu od Ruska nebo od proruských organizací za své postoje nebo činy.
To jsou jen některé možné důvody, proč někteří antivlastenci následují proruský režim a obhajují jeho válečné zločiny na Ukrajině.
Postoj České republiky k ruské agresi na Ukrajině je jednoznačně odsuzující a solidární s ukrajinským lidem. Česká republika podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a vyzývá Rusko k okamžitému ukončení vojenské operace a k dodržování mezinárodního práva1. Česká republika také poskytuje Ukrajině humanitární, ekonomickou a vojenskou pomoc, včetně zbraní, munice, lékařského materiálu a ochranných prostředků2. Česká republika se také připojila k novým sankcím proti Rusku, které schválila Evropská unie a další země. Tyto sankce zahrnují mimo jiné zákaz dovozu ruských zbraní, energetických produktů a strategických technologií, zmrazení aktiv ruských státních bank a podniků, zákaz cestování pro vybrané ruské politiky a vojenské velitele a vypovězení ruských diplomatů3. Postoj České republiky k ruské agresi na Ukrajině je podporován napříč politickým spektrem. Zástupci vlády, Parlamentu i opozice se shodli na tom, že je třeba vyjádřit jasnou a silnou pozici vůči Rusku a poskytnout veškerou možnou pomoc Ukrajině2. Česká republika tak projevila svou spolehlivost jako člen NATO a EU a jako partner Ukrajiny.
Trump má osobní zájem na dobrých vztazích s Ruskem, protože zde má také kromě obchodní partnerů nelichotivé vysoké dluhy1. Trump také obdivuje Putinův autoritářský styl vlády, megalomanského charakteru a jeho schopnost ovlivňovat světovou politiku2.
Někteří pozorovatelé spekulují, že Trump je vydíratelný Ruskem, protože má na něj kompromitující materiály nebo informace. Tato teorie se objevila v kontroverzním dosje, které sestavil bývalý britský špion Christopher Steele a které obsahovalo nepotvrzené tvrzení o Trumpových stykech s Ruskem3.
Kritici poukazují na to, že Trump byl ovlivněn ruskou propagandou a dezinformacemi, které mu poskytovali jeho poradci nebo konzervativní média. Trump například opakoval Putinovy lži o tom, že Rusko nezasahovalo do amerických voleb v roce 2016 nebo že Ukrajina byla zodpovědná za sestřelení malajsijského letadla nad Donbasem v roce 2014.
Experti argumentují, že Trump má jinou strategii než jeho předchůdci nebo současníci vůči Rusku a Ukrajině. Trump se snažil zlepšit vztahy s Ruskem jako protiváhou Číně a jako způsobu ukončení dlouhých válek na Blízkém východě a v Afghánistánu. Trump také považoval Ukrajinu za korupční a nestabilní zemi, která není hodna americké podpory.
To jsou jen některé možné důvody, proč Trump podporuje Putina a cítí značný odpor k Ukrajině. Je třeba si uvědomit, že každý případ může být odlišný a že nelze generalizovat ani zjednodušovat složitou realitu.
