Návrh zákona, který by lékařům v distriktu Columbia umožnil “soucitně” usmrtit své pacienty – lékařský “postup” známý jako sebevražda s pomocí lékaře – dostal zelenou od městské rady v D.C.. Zprávy uvádějí, že pokud návrh zákona nepodepíše starostka Muriel Bowserová, stane se brzy zákonem, čímž se D.C. stane šestou jurisdikcí v zemi, která legálně povolí eutanazii pacientům, kteří se pro ni rozhodnou s požehnáním svých lékařů.
Rada D.C. v čele s radní Mary Cheh hlasovala drtivou většinou 11:2 pro přijetí zákona o důstojné smrti, který je podle obhájců zoufale potřebný, aby pomohl lidem s vyčerpávajícími nemocemi odejít v pokoji. Chehová se nechala slyšet, že je “naléhavě nutné” umožnit pacientům spáchat sebevraždu s pomocí jejich lékařů a že tato “možnost péče na konci života” je otázkou osobní svobody.
“Tento zákon má zabránit tomu, aby vláda brala lidem svobodu a volnost činit tato zásadně osobní rozhodnutí po konzultaci s rodinou, lékařem a duchovními poradci,” uvedl Cheh v prohlášení.
Hlasování v poměru 11:2 je tak drtivé, že ani starosta Bowser nemá možnost zákon vetovat, a podle zpráv bude po schválení postoupen k posouzení Kongresu. Starostka Bowserová se nikdy skutečně nevyjádřila, zda plánuje zákon vetovat, ale podle deníku The Washington Post naznačila, že očekává, že se nakonec stane zákonem.
Je někdy morálně správné vzít někomu život, a to i se souhlasem?
Radní Kenyan R. McDuffie, jeden ze zastánců zákona o důstojné smrti, během nedávného slyšení o tomto zákonu emotivně vybuchl. Poté, co ztratil vlastního otce, jehož zdravotní stav se podle jeho slov zhoršoval a vyústil v jeho strašlivou smrt, řekl McDuffie publiku složenému ze zastánců i odpůrců zákona, že “by to nikomu jinému nepřál”.
Další členové rady vyprávěli o tom, že při rozhodování, jak o návrhu zákona hlasovat, prožívali značné zmatky, a to jak z morálního hlediska, tak z hlediska svého náboženského přesvědčení. Na jedné straně by se zdálo kruté dovolit někomu, kdo trpí strašlivými bolestmi a utrpením, aby proti své vůli trpěl dál. Ale na druhou stranu, kdo jsme my, abychom rozhodovali o tom, zda je či není správný čas pro to, aby člověk zemřel?
Radní Anita Bondsová prohlásila, že navzdory svým silným pocitům, kdy se stavěla proti sebevraždě s pomocí lékaře, se nakonec rozhodla návrh zákona podpořit, protože podle svých slov “nemám pravomoc vnucovat své názory ostatním”. Ostatní členové rady sdíleli v různé míře stejný názor.
Odpůrci návrhu zákona sdílejí stejné přesvědčení, ale z jiného úhlu pohledu – mají pocit, že nemají pravomoc rozhodnout o odebrání života někomu jinému, i když tento člověk řekne, že už nechce žít. Existují také obavy, že ustanovení nového zákona by usnadnila nasměrování kriticky nemocných nebo postižených pacientů k předčasné smrti, což by prosazovalo spíše program zlovolné eugeniky než “soucitné” eutanazie.
“Ačkoli zastánci zákona stále dokola protestují, že existují dostatečné záruky, v žádném případě nejsou dostatečné,” říká Marilyn Goldenová, vedoucí politická analytička organizace Disability Rights Education & Defense Fund, o zásadách zákona. “Chceme se s Kongresem opravdu podělit o to, proč je tento návrh zákona tak nebezpečný, že pokud se chtějí zabývat jeho zrušením, musí opravdu pochopit, v čem spočívají problémy.”
Zdroj: 1
