Vatikán vydal 10.07.2007 dokument, v němž označil katolickou víru za “jedinou skutečnou Kristovu církev”. Podle světových agentur tak fakticky upřel protestantům právo nazývat svá společenství církvemi. Agentura AFP podotýká, že vatikánské kruhy bezpochyby zavdaly podnět k široké polemice s ostatními křesťanskými vyznáními. Dokument zdůrazňuje jedinečnost a přednost katolické církve.
Babylon, to věhlasné království, ta chlouba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bohem rozvrácená města – jako Sodoma a Gomora! Iz 13:19
V uplynulých čtyřech dnech jde již o druhý významný text potvrzující katolické tradice – v sobotu vydal Vatikán dekret obnovující latinskou mši vedle moderní liturgie. Šestnáctistránkový spis papežské Kongregace pro nauku víry tak potvrdil teze obsažené v kontroverzním v textu Dominus Jesus (Pán Ježíš) z 5. září 2000, který rovněž vyvolal v křesťanském světě vlnu nesouhlasu. I na dnešní text se ozvaly první odmítavé reakce, například německé evangelické církve.
Dokument tvrdí, že křesťanská společenství, která neuznávají papeže, se nemohou odvolávat na to, že jejich církevní činitelé jsou následníky apoštolů. Potvrzuje, že nynější ekumenická angažovanost katolické církve neznamená, že by se tato církev “zřekla přesvědčení, že je jedinou opravdovou církví Kristovou”. Text ale ujišťuje, že dialog s dalšími křesťanskými vírami zůstává “jednou z priorit katolické církve”.
Druhý vatikánský koncil v letech 1962 až 1965, v tomto smyslu “nechtěl změnit a ani nezměnil předcházející doktrínu církve”, zdůrazňuje nynější dokument. Současně přitom odsuzuje “mylné interpretace” tohoto koncilu. Deklarace Dominus Jesus upozornila, že z hlediska katolické doktríny pouze katolická církev “disponuje plností prostředků požehnání”. Podle znalců jde z kristologického hlediska v podstatě o tři doktrinální aspekty, které chce deklarace zdůraznit, aby se postavila proti mylným či nejasným interpretacím centrální události křesťanského zjevení.
Tyto aspekty se týkají významu a univerzální hodnoty tajemství vtělení, a to plnosti a definitivnosti Ježíšova zjevení, jednoty řádu spásy vtěleného Slova a Ducha Svatého a jedinečnosti a všeobecnosti spásného tajemství Ježíše Krista. Prohlášení Dominus Jesus bylo zveřejněno v rámci odpovědnosti tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Josepha Ratzingera. Ten před dvěma lety dosedl na papežský stolec jako Benedikt XVI. (zdroj: CTK)
1.Tim 4:1-11 1Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami, 2jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí. 3Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu. 4Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním. 5Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou. 6Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil. 7Bezbožné a dětinské báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti. 8Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí. 9Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. 10Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících. 11To přikazuj a tomu uč. Kol 2:16-23 16Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. 17To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. 18Ať vám neupírá podíl na vykoupení nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, jak to v marné pýše své mysli viděl při svém zasvěcování. 19Takový člověk se nedrží hlavy, Krista, z níž celé tělo, pevně spojené klouby a šlachami, roste Božím růstem. 20Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: 21neber to do rukou, nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? 22Jsou to lidské předpisy a nauky o věcech, které se použitím ničí. 23Vydávají se za moudrost jako zvláštní projev zbožnosti, sebeponižování nebo tělesné umrtvování, ale nic neznamenají pro ovládání vášní.
Zdroj: 1
